EU AI Act čl. 50 v praxi: jak oznámit, že uživatel mluví s AI?

Podle článku 50 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1689 mají poskytovatelé systémů určených k přímé interakci s lidmi zajistit, aby lidé věděli, že komunikují s AI. Pro firmu chystající chatbota z toho plyne konkrétní téma k řešení s dodavatelem: kde se uživatel tuto informaci dozví a v jakém okamžiku.

Nezaměňujme přitom firmu, která systém poskytuje, s firmou, která jej nasazuje. Článek 50 rozlišuje poskytovatele a zavádějící subjekty a přisuzuje jim různé povinnosti. Která role odpovídá vašemu případu, doporučujeme určit s právníkem podle konkrétního uspořádání služby.

Z produktového pohledu doporučujeme začít obrazovkou, na které rozhovor vzniká. Uživatel by měl rozpoznat povahu asistenta ještě předtím, než se začne spoléhat na jeho odpovědi. Název služby, její grafika a text oznámení by si neměly odporovat.

Tento článek popisuje doporučení pro rozhraní a vybrané povinnosti transparentnosti. Není právním posouzením konkrétní aplikace. U vlastního nasazení doporučujeme s právníkem projít také pokyny k transparentnosti, které Evropská komise vydala v červenci 2026.

Podle článku 50 odst. 5 musí být informace poskytnuta jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději při první interakci nebo expozici. Musí také splňovat platné požadavky na přístupnost. Odkaz schovaný v patičce proto nedoporučujeme používat jako jediné místo, kde uživatel zjistí, s kým komunikuje.

Pro chat doporučujeme kombinaci následujících prvků. Jde o návrh rozhraní, nikoli o zákonem předepsanou sestavu:

• Úvodní oznámení: přímo u začátku konverzace srozumitelně řekne, že odpovídá AI.
• Trvalé označení: v záhlaví připomíná povahu asistenta i po odrolování úvodní zprávy.
• Odkaz na podrobnosti: vede na vysvětlení role AI, jejích omezení a zapojení člověka.

Text doporučujeme držet krátký a konkrétní. Samotné slovo „asistent“ ponechává prostor pro různé výklady; označení „AI asistent“ sděluje podstatnou informaci přímo. Pokud přidáte tvrzení o lidské kontrole, musí odpovídat skutečnému fungování služby.

Pro připravovaný chat na webu Iterus máme schválené toto znění:

„Jste v konverzaci s AI asistentem studia Iterus. Odpovědi kontroluje člověk před tím, než se z nich stane nabídka.“

Chat na našem webu zatím není spuštěný. Uvádíme tedy připravený text, nikoli ukázku běžící funkce.

Při kontrole návrhu doporučujeme projít také mobilní zobrazení a použití se čtečkou obrazovky. Oznámení nesmí být závislé pouze na barvě nebo nenápadné ikoně. Přesné posouzení požadavků na přístupnost patří ke konkrétnímu rozhraní, samotná přítomnost textu je nenahrazuje.

Článek 50 odst. 1 obsahuje výjimku pro situace, kdy je komunikace s AI zřejmá přiměřeně informované, pozorné a obezřetné osobě s ohledem na okolnosti a kontext použití. To je podstatně konkrétnější měřítko než přesvědčení autora produktu, že „to přece každý pozná“.

Doporučujeme proto výjimku nepovažovat za výchozí návrhové řešení. Ikona robota, neobvyklé jméno nebo rychlost odpovědí samy o sobě nejsou důkazem, že uživatel povahu systému pochopil. Zda konkrétní rozhraní pod výjimku spadá, je otázka pro právní posouzení.

Užitečnou kontrolou návrhu je nechat člověka, který aplikaci nezná, popsat, kdo mu podle něj odpovídá. Pokud očekává zaměstnance zákaznické podpory, text a vizuální podoba potřebují úpravu. Takové ověření pomáhá odhalit nejasnost, ale nedokládá právní soulad.

Pozornost doporučujeme věnovat také různým vstupům do služby. Uživatel může otevřít asistenta z detailu objednávky, odkazu v e-mailu nebo jiné části aplikace. Návrh by neměl předpokládat, že předtím četl domovskou stránku a vysvětlení fungování produktu.

Oznámení v chatu a označování zveřejněného obsahu jsou odlišné situace. Podle článku 50 odst. 4 musí zavádějící subjekty zveřejnit, že obsah typu deepfake byl uměle vytvořen nebo manipulován. U textu záleží také na tom, za jakým účelem je zveřejněn.

Tentýž odstavec se vztahuje na text zveřejněný za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu. U něj se uvádí, že byl uměle vytvořen, ledaže prošel lidskou nebo redakční kontrolou a někdo za něj nese redakční odpovědnost. Z této formulace nelze dělat obecné pravidlo, že každý text s pomocí AI potřebuje stejné upozornění.

Před zveřejněním proto doporučujeme popsat účel obsahu, způsob jeho kontroly a to, kdo za něj přebírá redakční odpovědnost. Pouhé přečtení návrhu bez jasné odpovědnosti není totéž jako popsaná výjimka. Její použití na konkrétní obsah doporučujeme ověřit s právníkem.

Samostatným tématem je strojově čitelné označení podle článku 50 odst. 2. Podle politické dohody o „digitálním omnibusu“ z května 2026 mají poskytovatelé generativních systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 přechodné období do 2. prosince 2026. Tento bod se týká strojově čitelného označení; není důvodem odkládat oznámení uživateli v rozhraní chatu.

Ve vlastním produktu Innea máme v provozu transparenční vrstvu podle EU AI Act. Innea je naše česká AI podpora mezi terapeutickými sezeními. Uvádíme ji jako vlastní produkt, na kterém lze řešení transparentnosti ukázat.

Transparenční vrstva je konkrétní součást aplikace. Její existence není certifikací ani prohlášením o plném souladu celého produktu se všemi povinnostmi.

Náš způsob práce shrnuje následující formulace:

Pracujeme AI-native: vývoj akcelerujeme nástroji Claude Code a Codex, kvalitu jistíme automatizovanými testy, nezávislým code review a specialisty na vyžádání.

Pro firmu vybírající dodavatele doporučujeme požadovat předvedení skutečného začátku konverzace. Zkontrolujte text oznámení, jeho dostupnost během rozhovoru a soulad slíbené lidské kontroly s funkcí aplikace. Obecná věta o transparentnosti v nabídce tyto otázky sama nezodpoví.

Napojení modelu na firemní data, kontrolu kvality odpovědí a transparenční vrstvu nabízíme v rámci AI integrací. Pro konkrétní návrh je užitečné přinést ukázku zamýšlené konverzace a popis toho, co uživatel s odpovědí následně udělá.

1. Potřebujeme před vstupem do chatu potvrzovací políčko?

   Z uvedených pravidel článku 50 neplyne obecný požadavek na potvrzovací políčko. Jde o informování uživatele jasným, rozlišitelným a přístupným způsobem. Případné další důvody pro souhlas posuďte s právníkem samostatně.

2. Co když se do rozhovoru zapojí živý operátor?

   Doporučujeme změnu výslovně označit přímo v konverzaci. Uživatel by měl poznat, kdo právě odpovídá, i při pozdějším návratu k historii.

3. Stačí oznámení dodané poskytovatelem chatovacího nástroje?

   Doporučujeme ověřit, jak se zobrazuje ve vaší skutečné aplikaci a zda ho úpravy vzhledu nebo jiná vstupní cesta neschovají. Samotná existence textu v nastavení nástroje neukazuje, co uživatel opravdu uvidí. Rozdělení povinností mezi vámi a poskytovatelem řešte podle konkrétního nasazení s právníkem.

4. Zaručí správně napsané oznámení, že AI odpovídá spolehlivě?

   Ne, oznámení vysvětluje povahu systému, nikoli správnost jeho odpovědí. Kontrolu kvality a vymezení role AI je potřeba řešit samostatně. Ani srozumitelný text v záhlaví chatu nedokládá celkový právní soulad aplikace.